Asociace výrobců minerální izolace, z.s.


Navigace

Naše publikace

  • kniha: Akustick8 příčka mezi byty
  • kniha: Dřevostavby s minerální izolací
  • kniha: AVMI - správný krok k úsporám je zateplení
Nejlepší energie je ta,
kterou ušetříme.

Naše činnost / Poziční dokumenty


29. června 2017

VÝŠKOVÉ BUDOVY JSOU V ČESKU PROTI POŽÁRU ZABEZPEČENY DOBŘE

  • Novelizovaná pravidla pro požární bezpečnost staveb účinněji zamezují šíření ohně po venkovním zateplení budov.
  • Hořlavé materiály lze podle norem využít do určité výšky jen při splnění určitých podmínek. Slabinou je správná aplikace hořlavých materiálů při realizaci zateplení. Při využití nehořlavých materiálů je riziko plynoucí z chybné realiace mnohem menší.
  • Testování stavebních výrobků často neodpovídá podmínkám skutečného požáru a je třeba jej přiblížit realitě.

Protipožární předpisy v Česku jsou ve srovnání s většinou evropských zemí na velmi dobré úrovni. Typickým příkladem je norma upravující využití hořlavých materiálů na výškových budovách, která byla v ČR zpřísněna loni v létě. Pokud by opláštění londýnského obytného domu Grenfell Tower bylo zhotoveno podle současné české protipožární normy, tak by k takové tragédii pravděpodobně nedošlo.

Od 1. srpna loňského roku musí být výškové budovy lépe zabezpečeny a to díky revizi normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb. Revize normy platí pro nově i dodatečně zateplované budovy. Nově jsou podmínky pro zateplování obytných budov stanoveny tak, aby se snížila pravděpodobnost šíření ohně přes venkovní tepelnou izolaci. Cílem je zabránit takovým tragédiím jako v případě Grenfell Tower. (viz infobox o revizi normy níže)

 

Třída reakce na oheň Obecná charakteristika
Nehořlavé výrobky A1 Nepřispívají k růstu požáru a k vývoji kouře (např. kamenná vlna)
A2 Nepřispívají významně k růstu požáru (např. minerální vlna s určitou povrchovou úpravou)
Hořlavé výrobky B Velmi omezeně přispívají k růstu požáru (např. některé fenolové pěny - FP)
C Omezeně, ale postřehnutelně přispívají k vývoji požáru (např. některé pěny PIR)
D Podstatně přispívají k vývoji požáru (např. dřevo, některé pěny PIR)
E Značně přispívají k vývoji požáru (např. EPS, PUR)
Hořlavé výrobky F Jako E nebo výrobky nezařazené do A1 až E, příp. výrobky, u nichž nebyla třída reakce na ohěň stanovena

 

Tuzemské protipožární normy jsou na vysoké úrovni

Byť jsou tuzemské protipožární v mezinárodním srovnání na dobré úrovni, i v ČR chybí praktické zkušenosti při hašení zateplovacích materiálů. Testování zateplovacích systémů totiž probíhá v ideálních podmínkách zkušebny a navíc na malém vzorku s malým výkonem ohně. Vyšší bezpečnosti by pomohlo, pokud by se zkoušky přiblížily reálným požárům, konkrétně by se zvětšil výkon simulovaného požáru a rozměr testovaného vzorku.

Velkorozměrové zkoušky fasád se provádí na vzorku ve tvaru L, jehož výška je 5,7 m, délka hlavního ramene 3 m a vedlejšího 1,2 m, při výkonu hořáku 3 MW. Současně povinná středněrozměrová zkouška probíhá na vzorku o výšce 2,4 m a výkon hořáku je pouhých 100 kW. Reálný požár přitom může dosahovat 4 MW i více, proto by bylo vhodné testovat materiály i v náročnějších podmínkách.

Mezi nejnebezpečnější patří požáry patrových budov

Požár se totiž může šířit po budově nejen vnitřkem, ale i po fasádě respektive zateplení budovy. Zatímco budovy do 12 metrů lze hasit ze země, u vyšších budov musí záchranáři obvykle zasahovat zvnitřku budovy. Při požáru výškových budov dokonce ani fasádu téměř nelze hasit zvenčí – pokud je z hořlavého materiálu, oheň se šíří velmi rychle.

Stavebníci mohou dobrovolně jít nad rámec protipožárních norem

Co může veřejnost pro větší bezpečí bydlení udělat? Lidé mohou při volbě stavebních materiálů kromě užitných vlastností brát v potaz i třídu reakce na oheň a vybírat jen nehořlavé, tedy třídu A1 a A2. Tyto materiály, nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Nemůže se stát, že by se pak oheň lavinovitě šířil po fasádě jako v případě Greenfell Tower či jiných obdobných požárech.

Pokud je obložení budovy nehořlavé, oheň se šíří budovou mnohem pomaleji. U staveb, na kterých se kombinují hořlavé a nehořlavé materiály, může být problematické dodržení všech normových projektových požadavků. Zateplit výškovou budovu hořlavým materiálem při dodržení všech protipožárních předpisů je technicky velmi náročné.

 

INFOBOX: Největší změnou, kterou revize normy přináší, je lepší ochrana před šířením ohně po fasádě patrových domů. Nově se musí u zateplovaných budov aplikovat širší požární pásy z minerální izolace, které jsou rozšířeny z 0,5 na 0,9 metru. Pásy musí být umístěny nad soklem, okny a atikou domu, a to včetně nejvyššího podlaží kvůli eliminaci rizika vzplanutí střech. Výjimku tvoří rodinné domy a jednopodlažní budovy, u kterých nejsou protipožární pásy nutné. Budovy do 12 m požární výšky musí mít zabezpečený pouze sokl zateplovacího systému.Rozsah požadavků se nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky (viz příloha níže.)


	Souhrn požadavků na protipožární opatření podle požární výšky budovy