Asociace výrobců minerální izolace, z.s.


Navigace

Naše publikace

  • kniha: Dřevostavby s minerální izolací
  • kniha: AVMI - správný krok k úsporám je zateplení
  • kniha: AVMI - Netradiční využití minerální izolace
Nejlepší energie je ta,
kterou ušetříme.

Naše činnost / Tiskové zprávy


8. srpna 2016, Praha

Požárů bylo loni v létě nejvíc za posledních 20 let, jedním z opatření jsou nové protipožární požadavky na zateplování

Hasiči v roce 2015 vyjížděli k více než 20 tisícům požárů, při kterých zemřelo 115 lidí. Hmotné škody dosáhly přibližně 2,5 miliardy korun. Nejvíc přitom hoří v bytech a rodinných domech. I to je jeden z důvodů, proč od 1. srpna došlo ke zpřísnění požadavků na požární bezpečnost pro zateplení obytných budov. Hlavní příčinou vzniku požáru je lidská nedbalost.

Loňské horké a suché léto svědčilo požárům a podepsalo se i na celkových statistikách Hasičského záchranného sboru České republiky. Počet požárů v letním období dosahoval až dvou stovek denně, oproti běžným 51. Z celoročních statistik pak vyplývá, že nejvíc požárů loni vzniklo v bytech a rodinných domech, z celkového počtu 20 232 je to přibližně každý čtvrtý (přesně 5279 událostí). Vůbec nejčastější příčinou požáru je přitom nedbalost dospělých, která stojí za téměř třetinou z celkového počtu zásahů hasičů u ohně (5679 případů).

Novinkou v souvislosti s požární bezpečností je revize normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb, která upravuje podmínky pro zateplování obytných budov. „Cílem každé změny protipožární normy je především zvýšení bezpečnosti obyvatel i ochrany majetku, proto ji jednoznačně vítáme. Současné materiály i technologie jsou dostačující pro její naplnění,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Revize normy byla schválena 1. července Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a vstoupila v platnost už od 1. srpna 2016, závazná je pro většinu objektů, které se zateplují kontaktními systémy (KZS, známý také pod zkratkou ETICS). „Typickým příkladem, kterého se změny týkají, jsou bytové domy, ať už panelové nebo jiné,“ doplňuje Marcela Kubů. Podrobné informace o novele najdete na novém portálu AVMI.

Původní znění protipožární normy ČSN 73 0810 bylo navíc komplikované a nejednoznačné. Platila totiž různá pravidla v závislosti na datu kolaudace. Majitelé obytných budov včetně těch panelových, které byly zkolaudovány do roku 2000, mohli při zateplení využít výjimky a fasádu domu zateplit systémem s nižší požární bezpečností. Domy zkolaudované po roce 2000 byly naopak zateplovány ve vyšším protipožárním standardu. „V praxi pak následkem této nejednoznačnosti vznikala řada komplikací kvůli rozdílnému výkladu jednotlivých článků mezi projektanty, ale i jednotlivými pracovišti státního požárního dozoru,“ vysvětluje Marcela Kubů.

Čím je dům vyšší, tím přísnější protipožární požadavky musí splnit

Zásadní vliv na to, jakým způsobem má být obytný dům nově zateplen, je výška budovy, respektive její požární výška, což není totéž (viz definice). Norma ČSN 73 0810 budovy rozděluje do čtyř kategorií:

  • do 0 metrů požární výšky, což jsou jednopodlažní budovy. U těchto budov může být na celé fasádě použitý polystyren, který má třídu reakce na oheň E (viz schéma).
  • 0 až 12 metrů požární výšky, což odpovídá zhruba třípatrovým až čtyřpatrovým bytovým domům, kterých je v České republice většina (67 procent). Nad soklem musí být instalován průběžný protipožární pás z minerální izolace o šířce nejméně 0,9 metru. Výjimku tvoří rodinné domy, u kterých není tento pás nutný.
  • 12 až 22,5 metru požární výšky, což odpovídá běžným sedmipatrovým bytovým domům, kterých je přibližně pětina (20 procent). Protipožární pásy o šířce 0,9 metru musí být povinně umístěny nejen nad soklem, ale také nad okny, a to včetně nejvyššího podlaží – kvůli eliminaci rizika vzplanutí střechy – a v úrovni atiky.
  • nad 22,5 metru požární výšky, což jsou ostatní výškové budovy, obvykle nad sedm pater. Celá fasáda musí u nejvyšších budov být zateplena nehořlavým materiálem s třídou hořlavosti A1, tedy minerální izolací (vatou).

Požadavky na zateplení budov podle požární normy ČSN 73 0810:2016

Realizace zateplení kvůli novele zdraží jen málo, problémem může být montáž

Největší změnou, kterou revize normy přináší, je rozšíření požárních pásů u zateplovaných budov z 0,5 na 0,9 metru.  „Zatímco budovy do 12 metrů lze hasit ze země, u vyšších budov musí záchranáři obvykle zasahovat zvnitřku budovy. Při požáru výškových budov dokonce ani fasádu téměř nelze hasit zvenčí – pokud je z hořlavého materiálu, oheň se šíří velmi rychle,“ říká Zbyněk Valdmann, expert na požární bezpečnost staveb. Video požáru např. zde.

Vzhledem k tomu, že výška mezi okny je u panelových domů standardně 1,3 metru a protipožární pruh musí být nově 0,9 metru široký, zbude jen malý kousek. V praxi to znamená především vyšší nároky na odbornost provedení při napojení rozdílných materiálů, jako například minerální vaty a nejběžněji používaného polystyrenu. „Technickou náročnost kombinace dvou zateplovacích materiálů lze řešit dvěma způsoby. Buď zvýšením požární bezpečnosti plošným zateplením nehořlavým materiálem i u domů nižších než 22,5 metru. Případně výjimkou, norma u certifikovaných a nad rámec normy odzkoušených materiálů umožňuje použít i požární pruh o menší šířce,“ říká Marcela Kubů.

Při realizaci zateplení by však majitelé domu měli výjimku pečlivě zvážit. „Certifikované materiály jsou testovány v dokonalých laboratorních podmínkách, realita požáru však může být dost odlišná. Už během prvních tří minut požáru se může stát, že plamen vyšlehne na fasádu, po které se může šířit, a navíc prioritou jsou lidské životy, nikoli majetek,“ upozorňuje Zbyněk Valdmann.

V případě, že se vlastníci rozhodnou pro plošné zateplení nehořlavými materiály, rozdíl ceny nemusí být významný. „Například u konkrétního šestipatrového domu činí rozdíl v nákladech 6 procent, viz tabulku (obecně pak v řádech jednotek procent). Nejdražší položkou totiž není samotný izolační materiál, ale práce na zateplení a doplňkové materiály jako omítka, lepidla nebo oplechování,“ uzavírá Marcela Kubů.

Cena za zateplení 6ti podlažního bytového domu izolací tl. 200 mm
Druh izolaceEPS + 900 mm pruhy z minerální izolaceCeloplošně minerální izolace

Průměrný součinitel tepelné vodivosti λ
0,037 W/(mK) 0,036 W/(mK)
Relativní tloušťka zateplení
227 mm 222 mm
Celková plocha k zateplení 230 m² 230 m²
Izolace 100 821 Kč 135 051 Kč
Lepidlo 17 480 Kč 18 630 Kč
Hmoždinky 6 177 Kč 6 056 Kč
Práce na zateplení 116 955 Kč 103 500 Kč
Perlinka 4 471 Kč 3 726 Kč
Parapetní plechy 35 640 Kč 35 640 Kč
Lešení + montáž/demontáž 19 550 Kč 19 550 Kč
Penetrace a očištění podkladu 4 370 Kč 4 370 Kč
Zakrytí oken a dveří 3 910 Kč 3 910 Kč
Zateplení oken a dveří 1 200 Kč 1 200 Kč
Výztužné rohy 4 000 Kč 4 000 Kč
Penetrace podkladu pod omítku 4 600 Kč 4 600 Kč
Omítka 29 900 Kč 29 900 Kč
Doprava a manipulace 10 000 Kč 10 000 Kč
Cena celkem 359 074 Kč 380 133 Kč

 


Celá tisková zpráva Požárů bylo loni v létě nejvíc za posledních 20 let, jedním z opatření jsou nové protipožární požadavky na zateplování