Asociace výrobců minerální izolace

Navigace

Naše cíle

  • přispívat k trvale udržitelnému životu
  • poskytovat odborné poradenství odborné i laické veřejnosti
  • podporovat aplikace minerální izolace jako jednoho z nejlepších druhů tepelného izolantu
Protože nejlepší energie je ušetřená energie

Zateplování / Legislativa



Evropská směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD, Energy Performance of Buildings Directive) je základním dokumentem, který definuje ambice Evropské unie v oblasti energetické náročnosti budov.

První směrnice EPBD byla přijata již v roce 2002 jako "Directive 2002/91/EC". Závazky z ní vyplývající vstoupily v platnost v letech 2006 a 2009.

Hlavní principy EPBD I

Směrnice stanovila několik základních principů:

  • členské státy musejí mít nastavené minimální požadavky na energetickou náročnost nově postavených budov, které je třeba každých pět let revidovat
  • tyto požadavky se mají vztahovat i na velké rekonstrukce budov s užitnou plochou nad 1000m2
  • povinnost průkazů energetické náročnosti budov (PENB, často nazývaných „energetické štítky“)
  • pravidla pro kontroly kotlů a klimatizací

Nová směrnice EPBD, tzv. recast (komplexní novela), nebo také EPBD II byla dohodnuta mezi Radou a Komisí v listopadu 2009, schválena v květnu 2010 a vydána v červnu 2010 jako Directive 2010/31/EU. Nyní tedy běží transpoziční lhůta pro členské státy k zapracování směrnice do národních legislativ.

Změny v EPBD II

EPBD II přináší poměrně mnoho změn oproti původní verzi, z nichž některé jsou zcela zásadní:

  • Požadavky na energetickou náročnost jsou nyní blíže specifikovány jako nákladově optimální, neboli takové, aby v průběhu celého životního cyklu součet nákladů na investici, údržbu a provoz byl co nejnižší. Pro tento princip ještě Komise musí do června 2011 podrobně rozpracovat metodiku, ale již nyní začíná z některých studií být zřejmé, že současné požadavky jsou v mnohých případech pod optimem. (Prezentace Jak zateplovat účinně i ekonomicky ke stažení)
  • Všechny nové budovy do roku 2020 mají být stavěny jako „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Budovy pro veřejnou správu musí tento požadavek splnit do roku 2018. Ačkoli takovéto budovy bude teprve třeba přesně definovat pro podmínky ČR, je zřejmé, že se jedná o velmi ambiciózní cíl. Členské státy zároveň musí vypracovat strategie, jak tohoto cíle dosáhnout.
  • Před zahájením novostaveb bude třeba provést posouzení alternativních systémů dodávek energie zejména s využitím obnovitelných zdrojů, kogenerace, centrálního vytápění, či tepelných čerpadel. Zároveň by při rekonstrukcích měly být vzaty v úvahu i alternativní technické systémy.
  • U rekonstrukcí odpadá hranice 1000m2, která v praxi znamenala, že na drtivou většinu budov se požadavky při rekonstrukcích nevztahovaly. Nově směrnice klade také požadavky na jednotlivé stavební prvky budov, mají-li významný vliv na energetickou náročnost.
  • U průkazů energetické náročnosti došlo ke zpřesnění požadavků předložení takového certifikátu při transakcí s nemovitostí. U budov pro veřejnou správu jsou navíc stanoveny požadavky na zpracování a vyvěšení průkazů i bez transakcí.

Shrnutí nejzásadnějších změn

EPBD I EPBD II
novostavby povinnost nastavit nějaké minimální požadavky na ENB

  1. požadavky na ENB mají být nákladově optimální

  2. postupně mají přejít k "téměř nulovým domům" (do roku 2020)
rekonstrukce

rekonstrukce podléhající požadavkům jen u budov nad 1000m2

 hranice 1000m2 odstraněna, požadavky kladeny i na jednotlivé prvky budov

Další zdroje:

Autor: AVMI